Šampaňské a jeho poprvé

Historie šampaňského sahá až do pátého století a možná i dál. Od té doby tento populární nápoj ušel velký kus cesty. Tak si ji projděme skrze jeho „poprvé“.

 

1 | První dům

První oficiálně založený šampaňský dům byl Ruinart, který vznikl v roce 1729. Nicméně jako první dokumentovaný vinař vyrábějící šampaňské se označuje šampaňské Gosset. Oba dva domy dodnes vytváří skvělé šampaňské.

 

2 | První rosé

Do nedávna se toto prvenství přisuzovalo značce Veuve Clicquot Ponsardin, které přišlo s růžovým šampaňským v roce 1775. Ale poměrně nedávno historici objevili důkazy, že dům Riunart uvedl rosé na trh už 14. března 1764, tedy už před 250 lety.

 

3 | První zero dosage

Šampaňské bylo kdysi opravdu mnohem sladší, než jsme zvyklí dnes. A roku 1846 představil dům Perrier Jouët šampaňské bez přidaného cukru. Ohlasy nebyly nejlepší, bylo označováno jako drsné až neohrabané. Trvalo to, ale lidé si tento styl později oblíbili a dnes zero-dosage zažívá svou renesanci.

 

4 | První brut

Dnes je brut nečastější kategorií šampaňského, ale nebylo tomu tak vždy. První brut vznikl pod taktovkou domu Pommery kolem roku 1860. Madame Pommery byla v té době v produkci šampaňského nováček a zkusila implementovat trend nižšího obsahu cukru, který viděla v Anglii, i do šampaňského. Volila při výrobě vyzrálejší hrozny a nižší dosáž. Výsledek se zprvu opět nesetkal s valným pochopením, ale ročník Pommery Brut 1874 vše změnil a brut obecně se od té doby těší velké oblibě.

 

5 | První sprcha šampaňským

Dnes si stupeň vítězů Formule 1 či lecjakou oslavu sportovního úspěchu neumíme bez závěrečného stříkání šampaňským po sobě ani představit. Tahle tradice ale vznikla v roce 1967 při oslavách vítězství závodu 24 hodin Le Mans. Hlavním aktérem byl Dan Gurney, který v zápalu radosti z vítězství postříkal šampaňským od hlavy až k patě slavného Henryho Forda II. Od té doby má pravděpodobně většina z nás takovou sprchu na svém bucketlistu.

6 | První informace o odkalení na lahvi

První šampaňský dům, který začal na lahvích běžně uvádět datum disgorgementu, byl Bruno Paillard, a to v roce 1983. Tehdy to byl poměrně kontroverzní krok, ale značka chtěla, aby měl zákazník k dispozici všechny důležité informace.

 

7 | První vyobrazení šampaňského

První obraz, kde se objevila šampaňského, byl namlován v roce 1735 malířem Jean Francois de Troys. Obraz byl vytvořen jako ozdoba jedné z jídelen Versailleského paláce a nese jméno Le Déjeuner d'Huîtres neboli ústřice k obědu. Není se tedy čemu divit, že u toho šampaňské nechybělo!

sampanskeajehopoprve_malba_vyrez

8 | První korek s agrafou

Toto prvenství se přisuzuje mnichovi z opatství Hautvillers, Dom Pérignonovi. Ten v 17. století, aby předešel tehdy častému vybuchování lahví, použil poprvé korkové zátky, které přidržoval konopnými šňůrkami. Ty se později začaly dělat z drátků až do podoby, kterou známe dnes jako agrafu.

 

9 | První prestige cuvée

Prestige Cuvée je považováno za to nejlepší z nabídky dané značky, mimo ročníková šampaňská. Prvenství se připisuje značce Louis Roederer, která svůj Cristal vyrábí už od roku 1876. Ten byl ale určen pouze pro ruského cara a veřejnosti byl představen až v roce 1945. Pak následovaly značky Taittinger s jejich Comtes de Champagne v roce 1952, Laurent Perrier a jejich Grand Siècle 'La Cuvée' v roce 1960. Oba dva domy tyto prestige cuvée produkují doteď.

 

10 | První pupitr

Podle legend vznikl první pupitr na popud madam Clicquot, která zaúkolovala svého sklepmistra Antiona Mullera, aby do jídelního stolu vyvrtal díry tak, aby tam bylo možné šampaňské pod úhlem uložit. Do té doby se lahve strkaly do krabic s pískem nebo se zavěšovaly. Ale otáčení lahví a setřásání kalu tak bylo časově a prostorově dosti náročné. Tento děravý stůl umožnil lahve otáčet a naklánět jednoduchým pohybem bez neustálého stěhování lahví.

 

Všechna tato prveství formovala šampaňské tak, jak ho známe a milujeme dnes. Ušlo pořádný kus cesty, ale přitom jeho princip a největší kouzlo zůstalo nezměněno. Jen je jeho výroba jednodušší a můžeme vybírat z obrovského množství typů tak, aby si každý našel to své.